Lidské tělo jako teploměr příliš dobře nefunguje. Zjišťování horečky pohmatem na čele je silně závislé na tom, jakou teplotu má zrovna ruka. Přesné určování teploty pomocí dlaně (na stupně Celsia, nebo dokonce na desetiny) je prakticky vyloučeno. Někdy proto může být přesnějším odhadem přítomnosti horečky poslech srdce - se zvýšenou teplotou těla totiž výrazně roste také tepová frekvence.
Připravte tři nádoby na vodu, do kterých se dají ponořit naráz obě ruce.
Do levé nádoby nalijte studenou vodu (například 10 °C). Do pravé nádoby nalijte teplou vodu (například 40 °C). Do prostřední nádoby nalijte vlažnou vodu (například 25 °C).
Nechte žáky, aby ponořili levou ruku do studené vody a pravou ruku do teplé vody. Po minutě ať přesunou naráz obě ruce do prostřední nádoby s vlažnou vodou a soustředí se na pocit v levé a v pravé ruce.
Levá ruka (která byla předtím ve studené vodě) bude nejspíš vlažnou vodu vnímat jako výrazně teplejší, než pravá ruka. Z toho vyplývá, že ruce jsou jako nástroj pro měření teploty nespolehlivé.
Připravte si desku s polystyrenu a desku z kovu (například plech na pečení). Obě desky nechte dostatečně dlouho (například přes noc) ve třídě, kde budete pokus provádět.
Nechte žáky, aby pohmatem určili, která deska je teplejší a která chladnější. Pocitově se zdá kovová deska chladnější, protože díky dobré tepelné vodivosti odvádí teplo z dlaně pryč.
Nyní změřte pomocí teploměru teplotu obou desek - nebude se výrazně lišit od teploty v místnosti.
Opět se tak ukazuje nespolehlivost rukou při určování teploty.
Podobný jev mohou žáci pozorovat, když si v zimě sednou na dřevěnou a na kovovou lavičku. Obě lavičky jsou dlouhou dobu ve stejném chladném vzduchu, jsou proto vychlazené na stejnou teplotu. Ale pocitově studí kovová lavička mnohem více, protože daleko lépe odvádí teplo.
© 2026 Edufor s. r. o. – výhradní dovozce produktů Vernier do České republiky